Mejšle, avšak u nás jen bandory
A já dupala, co mi to šlo a měla jsem z toho ohromnou radost. U nás doma se jim jinak neřeklo, než bandory, ale ve skutečnosti to byly mejšle. Přitom mejšle jsou tradiční obuví, která se vyráběla a nosila na Šumavě a v okolních oblastech. Takové Posázaví je o kousek dál a přitom u nás na dvoře jich stálo pod klandrem hned několik.
Jedny obří s hnědým nártem měl můj děda, další menší zelené babička a pak jedny měl i můj tatínek a ty poslední byly erární. Ty už byly hodně staré a možná, že je nosil můj praděda.
Dřeváky mejšle jsou vlastně takové polodřeváky, které mají dřevěnou podrážku a kožený svršek. A u nás doma si je podle barvy svršku každý poznal. Mejšle byly oblíbené zejména u německy mluvícího obyvatelstva na Šumavě, zatímco Češi nosili spíše celodřevěné dřeváky. Doma nám sloužily jako pracovní obuv, která se dala rychle nazout a chodit v ní po dvoře, do stáje, do stodoly nebo okolo baráku. V zimě se mejšle nosily s teplými ponožkami nebo slámou, aby udržely nohy v teple a suchu.
Výroba mejšlí probíhala tak, že se nejdříve nařezala buková, jedlová, smrková nebo olšová polena na špalky, které se pak rozštípaly a otesaly na desky, které měly hrubý tvar podrážky. Velikost se řídila podle kresby chodidla. Pilkou a pořízem se pak opracoval spodek mejšlí včetně podpatku a kulatým dlátem se vyhloubilo lůžko pro nohu. Celý povrch se pak dočistil a vyhladil. Nakonec se malými hřebíčky přibila uzpůsobená kůže, která obepínala nárt. Kolikrát tam malé hřebíčky i tloukl sám děda, neboť časem jich bylo na nártu méně. Zánártí a okraje se ještě zesílily koženými pásky, aby se zabránilo potrhání kůže a zvýšila se trvanlivost obuvi. To byla opravdu nesmrtelná obuv, jako i moje vzpomínky na ní. Pochybuji, že bych v nich ještě dnes dokázala chodit.
Výrobci mejšlí byli většinou zruční řemeslníci, kteří dokázali vyrobit denně několik párů obuvi. S odstupem času se divím, že je nedělal v továrně i Baťa. V této fabrice jsem začínala a kolik párů bot mi denně prošlo rukama, je až neuvěřitelné. Zaučoval mne starý pán a myslím, že se jmenoval Bořivoj. Ten znal přímo Tomáše Baťu osobně a já dostávala lekce o výrobě obuvi hned z první ruky. Byla to škola života a já dokázala pracovat na všech strojích a vyrobit celou botu. Od prvotních výseků kůže neboli usně až po závěrečnou impregnaci obuvi.
Přitom dřeváky mejšle byly levnou a praktickou obuví, která se hodila pro život i v horských podmínkách. Já v nich chodila otáčet s dědou seno i pást kozy k rybníku. Jedinou nevýhodou u nich bylo, že jsem to sušené seno z nich musela často vyklepávat.
Takové bandory jsou jiným typem tradiční obuvi, která se vyráběla a nosila na Moravě a ve Slezsku. Bandory jsou celodřevěné dřeváky, které mají na podrážce vyřezané ozdobné vzory. Jejich název pochází z německého slova Bundschuh, které znamená svázaná bota. Bandory se svazovaly kolem kotníku koženými řemínky, aby se udržely na noze. Přitom u mne vedou mejšle, jsou, nebo spíše byly pohodlnější.
Jedny tyto bandory mám doma jako ozdobu na zdi na chodbě a pokaždé si řeknu, kdopak v nich asi chodil. Až pojedu do rodného domu, tak se musím pozeptat i na mejšle, jaký měly osud a zda se nějaké dochovaly.
Jana Aulehlová
Alzheimer – 13. díl - Další člen rodiny
Hrob se stal předmětem dědického řízení, jakož i starý budík, sluchátka do uší, seniorský mobil a nefunkční holicí strojek.
Jana Aulehlová
Značkování lidí i patníků
Některý pes čůrá úmyslně po lidech a jiný klidně po všem ve svém dosahu. Je mu jedno koho ocejchuje, hlavní je, že to udělal a hotovo.
Jana Aulehlová
Alzheimer – 12. díl - Další člen rodiny
Milenka se na staříka prakticky vykašlala, neboť z něj už nic nemá. Žádné peníze, nákupy, ani popíjení vínka, natož braní věcí z jeho bytu. To my ho máme stejně rádi i po tom všem co nám udělal, neboť jsme rodina.
Jana Aulehlová
Alzheimer – 11. díl - Další člen rodiny
Já jsem nebezpečný špion, který se bojí o svůj život. A z našeho staříka se stane na sklonku babího léta zámecký pán, kde mají potom přístup jen vyvolení.
Jana Aulehlová
Alzheimer – 10. díl - Další člen rodiny
Plno měsíců jsem neměla na psaní na toto téma vůbec sílu. Za tu dobu se stal z našeho staříka zámecký pán, ze mne nebezpečný špion a letos je konec. A co se událo za tu dlouhou dobu? Mnoho a já se rychle vrátím do května.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Z uprchlíka agentem. Šapošnikov sehrál při výbuchu ve Vrběticích klíčovou roli
Premium Jakou roli hrál ve výbuchu muničního skladu ve Vrběticích bývalý ruský voják Nikolaj Šapošnikov? O...
Rusko bombarduje civilní cíle a chlubí se tím. Nechutné, říkají Ukrajinci
Premium Záporoží (od zpravodajů iDNES.cz) Areál stavební firmy v Záporoží nacházející se jen dva kilometry od centra města zasáhla raketa...
Severní Makedonie zvolila novou prezidentku. Předchůdce uznal porážku
Severomakedonský prezident Stevo Pendarovski uznal porážku ve středečním druhém kole prezidentských...
Izrael otevřel přechod Kerem Šalom, pomoc se k civilistům přesto nedostává
Do Pásma Gazy ve středu přes klíčové hraniční přechody na jihu oblasti nepřicházela žádná...
- Počet článků 147
- Celková karma 17,62
- Průměrná čtenost 955x