Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Tenkrát na Sázavě

V té době bylo líbání velké tabu, kluci stříhali metr na vojně, kino stálo tři koruny. Čekání na pošťáka bylo nekonečné, ale i romantické. Pásla jsem husy na hrázi rybníka a opodál pod vrbou se pásly zase strakaté a bílé kozy.

Měla jsem ráda i sušení voňavého sena. Zvláště večerní hrabání a uklízení do kopek, které musely pěkně lícovat. Soused dával proschlé seno na racochy, z kterých jsem si pak s kamarádkou udělala úžasnou pozorovatelnu místních zamilovaných párů.

Místo mobilu byla ve vsi jedna veřejná telefonní stanice. Tu jsme měli doma právě my. Jednou se mi stalo, že nikdo nebyl doma. Zazvonil zvonek a já jsem jako malá copatá holčička poprvé obsluhovala sama, ale ne kde koho. Hned herečku, bosou Jitku Molavcovou. Na hlavě měla velký slaměný klobouk a květované šaty. Na provaze vedla dvě kozy, které si přivázala k plotu na cestě vedle domu. Bosá vešla do síně a blonďaté vlasy ji vlály z pod klobouku. V studené síni visel na zdi, hned vedle dveří, náš veřejný telefon. Šla si zatelefonovat do Prahy. Já byla šťastná, kdykoliv pak přišla. Stačilo mi, aby se na mě usmála, někdy mě i pohladila po vlasech. Jindy se zase zeptala, jak se mám.

Jako dítě jsem si o prázdninách hrála s ostatními vrstevníky venku čáru, cvrnkala jsem kuličky do důlku. Důlek vždy někdo z hráčů vyhloubil patou pravé boty, a také podle toho i jeho bota vypadala. Každý z dětí měl v té době hliněné kuličky ve lněném sáčku. Hlavně červené, modré a žlutooranžové barvy. Jedinou ozdobou na pytlíčku byla pestrobarevná mašlička na zavázání. Občas jsem si i sama vyráběla z mazlavky kuličky, které jsem nechávala vypalovat v kamnech, nebo jen tak nahoře na plátech. Po vychladnutí jsem je obarvila trávou a byla jsem moc spokojená se svým výsledkem. Pokud mi nějaká popraskala, tak jsem ji venku rozšlápla na prach. To jsem si zase připadala jak statný obr, který drtí skály.

Honzo vstávej! Kolik je hodin? Tak tuto hru jsem hrála s dalšími dětmi vedle velkých dřevěných vrat do stodoly. Byly ohromné a odšupovaly se na stranu po kolejnici. Hru na schovávanou jsme zase hrály v kravíně a na návsi byl velký prostor pro hraní na „Krvavé koleno“.

Koupat jsem se chodila do řeky Sázavy. To jsem ležela na ostrůvku s kamarádkou na kostkované dece. Hlasitě jsme obě chroupaly jablka letňáky a poslouchaly chraptící tranzistorák. Pomalu se nám začínaly líbit kluci. Vodáci na řece na nás vždy mávali a volali na pozdrav to své hlasité „Ahooooj!“ Obě jsme vždy zčervenaly jak rajče. Občas jsme také zamávaly, což o to. Pokud se nám ale nelíbily, dělaly jsme, že tam nejsme. Pevně jsme se, se smíchem přitiskly k chlupaté kostkované dece. Čekaly jsme, až se po proudu vzdálí. Pak nám nezbývalo než se jít umýt zase do řeky. Chlupy z látky se nám vždy totiž nalepily na celé tělo.

Každou hodinu tudy také projížděl i známý posázavský pacifik. Tam jsme zase mávaly trempům. Oni na oplátku na nás mávali ze stažených okýnek zelenými klobouky. Sem tam zakřičeli na pozdrav a my byly v sedmém nebi.

A právě v tomto čase jsem si začala psát svůj první a taky zároveň poslední deníček. Je plný básniček, hlavně zamilovaných. Také obsahuje například pravidla líbání i pravidla vojáka. Zkrátka, byl to bezstarostný život jedné vesnické holky a deník starý zhruba 38 let mě vrátil zpět v čase.

Autor: Jana Aulehlová | úterý 12.6.2018 7:50 | karma článku: 24,09 | přečteno: 695x
  • Další články autora

Jana Aulehlová

Mejšle, avšak u nás jen bandory

To byla panečku chůze. Nabalené bláto ze dvorku a našlapané slepičince mi cestou domů vždy odpadávaly. Babička to pokaždé nerada viděla.

16.2.2024 v 17:58 | Karma: 17,62 | Přečteno: 344x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Alzheimer – 13. díl - Další člen rodiny

Hrob se stal předmětem dědického řízení, jakož i starý budík, sluchátka do uší, seniorský mobil a nefunkční holicí strojek.

6.2.2024 v 20:50 | Karma: 21,61 | Přečteno: 535x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Značkování lidí i patníků

Některý pes čůrá úmyslně po lidech a jiný klidně po všem ve svém dosahu. Je mu jedno koho ocejchuje, hlavní je, že to udělal a hotovo.

28.1.2024 v 18:23 | Karma: 11,15 | Přečteno: 271x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Alzheimer – 12. díl - Další člen rodiny

Milenka se na staříka prakticky vykašlala, neboť z něj už nic nemá. Žádné peníze, nákupy, ani popíjení vínka, natož braní věcí z jeho bytu. To my ho máme stejně rádi i po tom všem co nám udělal, neboť jsme rodina.

24.1.2024 v 11:15 | Karma: 19,49 | Přečteno: 611x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Alzheimer – 11. díl - Další člen rodiny

Já jsem nebezpečný špion, který se bojí o svůj život. A z našeho staříka se stane na sklonku babího léta zámecký pán, kde mají potom přístup jen vyvolení.

19.1.2024 v 14:20 | Karma: 21,11 | Přečteno: 555x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Alzheimer – 10. díl - Další člen rodiny

Plno měsíců jsem neměla na psaní na toto téma vůbec sílu. Za tu dobu se stal z našeho staříka zámecký pán, ze mne nebezpečný špion a letos je konec. A co se událo za tu dlouhou dobu? Mnoho a já se rychle vrátím do května.

15.1.2024 v 17:36 | Karma: 24,68 | Přečteno: 744x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Víte, že stromy vidí, cítí a slyší?

Přitom nemají oči, ani nos a přece mají tuto schopnost. Opět jsem žasla nad výkladem profesora a nevycházela jsem z údivu. Teď, abych chodila i slušně oblečená do přírody, když jsem viděna.

10.1.2024 v 16:05 | Karma: 10,41 | Přečteno: 183x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Víte, že stromy slyší zvuk a hudbu prostřednictvím kořenů?

Já osobně jsem to vůbec netušila a až studiem na univerzitě jsem zjistila, že stromy jsou velkou symfonií neustálého života.

9.1.2024 v 15:00 | Karma: 13,26 | Přečteno: 217x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Alzheimer – 9. díl - Další člen rodiny

Dnes syn dostává pod dveře svého pokoje dopisy, které jsou psány na papíře z bločku. Jsou od staříka, který mu píše pořád jednu větu v různém slovním složení, že inteligent si má informace ověřovat.

19.5.2023 v 12:59 | Karma: 20,56 | Přečteno: 577x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Alzheimer – 8. díl - Další člen rodiny

Po tři čtvrtě roce přišlo na rodinu psychické vypětí, stres, únava z celodenní péče i můj pláč během dne. Vše se začalo hroutit jak hradba z písku, až jednoho dne jsem se začala bát o svůj život.

18.5.2023 v 9:28 | Karma: 25,35 | Přečteno: 763x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Prosím pomoz mi, tvá žába

Jaro vnímám už pár let jako jeden velký masakr při migraci žab. Přitom jsou chráněné, užitečné, pro někoho krásné a žabí koncert za soumraku je balzámem na duši.

13.3.2023 v 16:13 | Karma: 15,35 | Přečteno: 280x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Alzheimer – 7. díl - Další člen rodiny

Večer jsem dostala tak vynadáno, že jsem mu vrátila jeho sírový zásyp a rázně jsem odešla. Ať si ho klidně sype na ten svůj pytlík, já už na to nemám nervy. Už víc jak třetí měsíc je mám někde odložený v kýblu.

31.1.2023 v 17:17 | Karma: 22,65 | Přečteno: 788x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Pozor na tyto venkovní krásky

Jarní krásky našich zahrad, zahrádek, okenních truhlíků nejsou tak nevinné jak vypadají. Některé z nich jsou velmi jedovaté, a pokud by je vaše dítě snědlo, nebo váš pes, tak jim mohou způsobit i velkou otravu.

24.1.2023 v 16:58 | Karma: 9,79 | Přečteno: 253x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Smažené jehnědy

Jehnědy jsou jedny z prvních léčivých rostlin, které se dají konzumovat v syrovém, nebo tepelně upraveném stavu. Já je smažím a letos jsem si je byla už opět natrhat. Příště vyzkouším i kaši.

18.1.2023 v 9:10 | Karma: 15,20 | Přečteno: 419x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Alzheimer – 6. díl - Další člen rodiny

Základem je zatloukat a zatloukat, i když má na sobě cizí bundu. Přeci ze sebe neudělá blbce, však ono to nějak dopadne. Na druhé straně chudák seniorka, která si neměla co obléci.

15.1.2023 v 16:45 | Karma: 21,85 | Přečteno: 603x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Alzheimer – 5. díl - Další člen rodiny

„Já snad někomu zaplatím, neboť toho už mám dost!“ „Pane Bože,“ pomyslím si, „ on ho chce snad nechat zabít? Chce si snad někoho najmout?“ Ihned se ho ptám, co tím myslel. Nakonec jsem zjistila, že by se nejednalo o žádnou vraždu.

9.11.2022 v 13:59 | Karma: 22,56 | Přečteno: 690x | Diskuse| Ostatní

Jana Aulehlová

Alzheimer – 4.díl - Další člen rodiny

„Převlíkat se nebudu, není potřeba. A mýt se už taky nikdy nebudu, stačí jednou za tři týdny! Trápíte mě chladem, netopíte!“ No výborně, pomyslím si, když slyším tolik nedostatků. Asi jsem tyran.

1.11.2022 v 16:19 | Karma: 24,42 | Přečteno: 780x | Diskuse| Ostatní

Jana Aulehlová

Alzheimer – 3.díl - Další člen rodiny

Vylézt mlynářské schody jak šuhaj, jásat u okna, smát se, tak to může jen akrobat v tomto věku. No, možná ještě skalní koza by to dala, avšak ne v tak pokročilém věku.

26.10.2022 v 16:50 | Karma: 22,16 | Přečteno: 777x | Diskuse| Ostatní

Jana Aulehlová

Alzheimer – 2.díl - Další člen rodiny

„ Sláva tomu, kdo vynalezl gumové rukavice!“ Dnes bude velké koupání s vnadnou pečovatelkou po tom včerejším masakru. „Tak pane profesore, pokud budete spolupracovat, tak příště budu v plavkách.“

23.10.2022 v 19:50 | Karma: 24,64 | Přečteno: 910x | Diskuse| Ostatní

Jana Aulehlová

Alzheimer – 1.díl - Další člen rodiny

Byl nepozván, přináší starosti, problémy, hodinový pláč, občas i beznadějný smích. Jindy štěstí z rozzářených stařečkových očí.

22.10.2022 v 15:30 | Karma: 27,03 | Přečteno: 1000x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 147
  • Celková karma 18,20
  • Průměrná čtenost 955x
Cesta ke šťastnému životu vede přes vědomé prožívání. Stačí se dívat okolo, užívat si příjemné aktivity a ty špatné chvilky je nutné filtrovat ven. Jsem už babičkou, studuji na universitě, věnuji se své práci, také bylinkařím, píši do časopisů...

Seznam rubrik

Oblíbené stránky