Posázavský vesnický holič

1. 08. 2019 12:25:09
„Dojdi objednat brouska, ať přijde na dědu. Už to má zase dlouhé. Vypadá jak Ezau,“ řekla babička. Ach jo, pomyslím si a pomalu se vydám ze dvířek.

Na sobě mám keprovou hnědou propínací zástěrku se sedmikráskami. Tu nosím ze všech nejraději, protože je hodně pohodlná. Obě ruce si hned strčím do kapes. Jdu pomalým loudavým krokem a na chodidlech mi mlaskají boty žabky.

Nerada chodím pro holiče. Jak tam totiž vkročím, tak panímáma spustí, jak jsem zase vyrostla, a to je samé ťuťu a ňuňu. Dnes ale zůstanu stát u branky. Dál mě nikdo nedostane. Plán mám a teď se ještě vyhnout husám, co utekly paní Filipové. Husák stojí přímo uprostřed zdlouhavého kopce a okolo něj jezdí po zemi husy svými oranžovými zobáky. Jsou dost naštvané, neboť jsou čerstvě oškubané. A abych běžela do kopce, a ještě v žabkách, no to asi nedávám. Tak tam tak chvilku stojím a nohou si kreslím v prachu kamenné cesty. Najednou zaslechnu „haj, haj, domů.“ Zvednu hlavu a vidím, jak paní zahání proutkem husy zpět na dvůr. To jsem měla štěstí. Pozdravím ji a projdu kolem tak rychle, že si málem ukopnu palec.

Za chvilku už stojím u holiče před plotem a rychle mu vyřídím vzkaz od babičky. Brousek byl tentokrát na dvoře a já nešla dál. Slíbil, že přijde ještě dnes k večeru. Běžím domů, abych vyřídila vzkaz a blonďaté copy mi lítají větrem okolo hlavy.

Zhruba po půl šesté vynese babička na dvůr dřevěnou, hodně starou oprýskanou židlici. Původně byla bílá, ale v kuchyni u stolu už dosloužila. Nyní stojí ve stodole. Většinou na ní sedává děda, když loupe nasušenou kukuřici do plechového škopku. Děda přinese ještě malý stůl, který už nedělá žádnou parádu, ale jako ponk pro holiče je dobrý.

Vrznou dvířka a pan holič přichází. Jde zpříma a v podpaží má složenou zástěru. Jeho široké nohavice u tesilek mu lítají do stran. Pozdraví a zastaví se u stolu. Z kapsy zvláštní haleny vyndá dlouhé pouzdro, které je převázané kalounem. Rozváže ho a pomalu pouzdro rozbalí jak housenku na stůl. V něm má uloženy všechny své nástroje. Různé břitvy, nůžky, hřebeny i štětku na holení. Z druhé kapsy vytáhne vínový kelímek s tuhou pěnou na holení a obtahovací řemen. Je tedy přichystán, až na mého dědu.

A děda už přichází. V rukou drží lavor, ve kterém má nalitou vlažnou vodu. Položí ho na druhou stranu stolu. Přetáhne si dolů přes hlavu jednou rukou košili a usedá na přichystanou židli. Brousek si mezitím zaváže zástěru okolo pasu a zapíchne stříhací strojek do nedaleké zásuvky. Nejdříve dědovi objíždí uši a udělá takzvané blatníky. Potom mu vyholí strojkem i krk a temeno hlavy. Zbytek čupřiny už stříhá nůžkami a neustále si ji načesává. Vždy vytáhne hřeben všiváček ze zadní kapsy kalhot. Chvilku dědu češe, a pokud se mu to zdá dobré, strčí ho zpět do kapsy. Myslím si, že kdyby to tenkrát vzal všechno strojkem, výsledek by byl stejný. Ale byl to jeho zajetý rituál, přes který nejel vlak.

Nyní dědovi rázně ohnul hlavu dopředu a štětkou na holení mu ometl krk od vlasů. Na povětří ji vyprášil a chystal se na dědovo strniště. Vousy měl již dosti dlouhé, avšak řídké. Kolikrát říkal babičce, že pokud práskne hodně dveřmi, vousy mu opadají a nebude potřebovat holiče.

Ten už vykrucuje mokrou štětku v kelímku s pěnou. Čím více krouží, tím je i více pěny. Tu pak postupně nanáší na dědovu tvář a jeho krk. Děda má při tom stisknuté rty k sobě a vypadá jak Mikuláš. Kolikrát jsem se ho snažila rozesmát, ale nikdy nehnul ani brvou.

Holič nyní projíždí rukou po pouzdru s nástroji a hledá ten pravý. Vše vypadá, jako by ho s láskou hladil. Nakonec vytáhne břitvu s perleťovou rukojetí a dlouze se na ni zadívá. Obtáhne ji snad sedmkrát po řemeni sem, tam, a přitom ji různě otáčí. Na závěr na ostří sáhne palcem a na jednom vlasu vyzkouší, jak je břitva nabroušená. Uznale pokývá hlavou, že je spokojen a začíná dědu holit.

Táhne břitvou seshora dolů. Dělá ladné pohyby a nepamatuji si, že by dědečka někdy sebe míň říznul, nebo škrábnul, aby mu tekla krev. Při holení si brousek břitvu od pěny vždy někam utřel, avšak už ani nevím kam. Asi mi tato věc nepřišla v té době moc zajímavá. Zato vůni pěny bych si vybavila přesně. Ta se nedá zapomenout.

Nyní si už děda stoupá a celý obličej si umývá v lavoru. Potom jde do koupelny, nanese si na tvář plácavými pohyby Pitralon. To byla snad jediná voda po holení v té době a snad ji měl v koupelně každý muž.

Pak se nám jde děda jako vždy ukázat. S úsměvem si stoupne na zápraží, přitom se drží klandru a vyprsí se. Připadá si jak znovuzrozený, a i takový, jak vždy říkal, čistý. Babička se na dědu podívá a podávajíc mu čistou, naškrobenou švédskou košili řekne.

„No, podívejme se na něj! Zase je z něj pěkný štramák.“

Autor: Jana Aulehlová | čtvrtek 1.8.2019 12:25 | karma článku: 23.91 | přečteno: 517x

Další články blogera

Jana Aulehlová

Smrkal do díry, ale až po mravencích

Cesta se klikatila lesem a za jednou zatáčkou stálo obří mraveniště. Děda k němu přistoupil, vytáhl z kapsy vyžehlený zelený, károvaný kapesník.

9.8.2019 v 10:50 | Karma článku: 14.94 | Přečteno: 308 | Diskuse

Jana Aulehlová

Kůžičkář

„Už jede! Honem jdi do stodoly, ven napínáky a utíkej k autu!“ Tak tuto větu jsem před čtyřiceti lety slýchávala hodně často, avšak nerada. Kdybych tak mohla vrátit čas, nyní bych šla s pokorou.

26.7.2019 v 13:49 | Karma článku: 27.87 | Přečteno: 900 | Diskuse

Jana Aulehlová

Štědrovečerní menu pro psa a na co si dát pozor

O Štědrém dnu se lidé snaží dodržovat různé tradice, a také je to jedinečná příležitost k porušování zaběhnutých pravidel a zvyklostí. Neznalost nikoho neomlouvá a svému chlupatému kamarádovi můžete i hodně ublížit.

14.12.2018 v 12:11 | Karma článku: 13.39 | Přečteno: 354 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Vlastimil Fürst

Kam vedou Boží cesty?

18. žalm patří k Davidovým nejdelším písním. V jeho úvodu je napsáno, že tato píseň vznikla v den, "kdy jej Hospodin vysvobodil ze spárů všech jeho nepřátel i z rukou Saulových."

23.8.2019 v 20:10 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 54 | Diskuse

Patrik Juda

Pedofil roky znásilňoval malé holčičky, včetně dcery. Státní zástupce navrhoval podmínku!

Dceru znásilňoval od tří let a kamarádky od sedmi! Dostal šest let! Je to vůbec možné? Dcera prý nechtěla použít odpor! Pachatel se omluvil, že je prý těžce nemocný. Není pochyb, ale je duševně zdráv státní zástupce? A naše soudy?

23.8.2019 v 13:10 | Karma článku: 35.73 | Přečteno: 971 | Diskuse

Tadeáš Firla

Ať Bůh žehná naší zemi a pečujme o ni

Ve vzpomínkách padesáti let zpět, vyjadřuji vděčnost za život ve svobodě, ale zároveň upozorňuji na nešvary a úskalí našeho současného politického života. Je dobré si je uvědomovat a pečovat o naši společnost a demokracii.

21.8.2019 v 18:13 | Karma článku: 11.56 | Přečteno: 170 | Diskuse

Patrik Juda

Politický bizár spustil špínomet na pana Václava Klause mladšího

Panika z Trikolóry probudila v některých lidech to nehorší. Pravda a láska asi musí chvíli počkat, protože se lidé s pokřiveným charakterem posmívají vzhledu pan Klause. Ubohé a nízké. Proč to Feri, Holubová, nebo Klus dělají?

21.8.2019 v 16:39 | Karma článku: 42.82 | Přečteno: 1924 | Diskuse

Petr Fabián

Zápas: Miloš Jakeš Vs. Demokratická média

Máme zde 30 let od Sametové revoluce a já stále nemohu dostat z hlavy myšlenku, že něco není v pořádku. Jako kdyby se úmyslně potlačovala fakta, která by měla zásadní vliv na dnešní dobu.

21.8.2019 v 12:52 | Karma článku: 8.53 | Přečteno: 203 | Diskuse
Počet článků 125 Celková karma 22.24 Průměrná čtenost 915

Píšu pro radost. Se psy a jejich pány se dá zažít plno zajímavých zážitků. Mé příběhy jsou založeny na skutečných událostech. 

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz