Tenkrát na Sázavě
Měla jsem ráda i sušení voňavého sena. Zvláště večerní hrabání a uklízení do kopek, které musely pěkně lícovat. Soused dával proschlé seno na racochy, z kterých jsem si pak s kamarádkou udělala úžasnou pozorovatelnu místních zamilovaných párů.
Místo mobilu byla ve vsi jedna veřejná telefonní stanice. Tu jsme měli doma právě my. Jednou se mi stalo, že nikdo nebyl doma. Zazvonil zvonek a já jsem jako malá copatá holčička poprvé obsluhovala sama, ale ne kde koho. Hned herečku, bosou Jitku Molavcovou. Na hlavě měla velký slaměný klobouk a květované šaty. Na provaze vedla dvě kozy, které si přivázala k plotu na cestě vedle domu. Bosá vešla do síně a blonďaté vlasy ji vlály z pod klobouku. V studené síni visel na zdi, hned vedle dveří, náš veřejný telefon. Šla si zatelefonovat do Prahy. Já byla šťastná, kdykoliv pak přišla. Stačilo mi, aby se na mě usmála, někdy mě i pohladila po vlasech. Jindy se zase zeptala, jak se mám.
Jako dítě jsem si o prázdninách hrála s ostatními vrstevníky venku čáru, cvrnkala jsem kuličky do důlku. Důlek vždy někdo z hráčů vyhloubil patou pravé boty, a také podle toho i jeho bota vypadala. Každý z dětí měl v té době hliněné kuličky ve lněném sáčku. Hlavně červené, modré a žlutooranžové barvy. Jedinou ozdobou na pytlíčku byla pestrobarevná mašlička na zavázání. Občas jsem si i sama vyráběla z mazlavky kuličky, které jsem nechávala vypalovat v kamnech, nebo jen tak nahoře na plátech. Po vychladnutí jsem je obarvila trávou a byla jsem moc spokojená se svým výsledkem. Pokud mi nějaká popraskala, tak jsem ji venku rozšlápla na prach. To jsem si zase připadala jak statný obr, který drtí skály.
Honzo vstávej! Kolik je hodin? Tak tuto hru jsem hrála s dalšími dětmi vedle velkých dřevěných vrat do stodoly. Byly ohromné a odšupovaly se na stranu po kolejnici. Hru na schovávanou jsme zase hrály v kravíně a na návsi byl velký prostor pro hraní na „Krvavé koleno“.
Koupat jsem se chodila do řeky Sázavy. To jsem ležela na ostrůvku s kamarádkou na kostkované dece. Hlasitě jsme obě chroupaly jablka letňáky a poslouchaly chraptící tranzistorák. Pomalu se nám začínaly líbit kluci. Vodáci na řece na nás vždy mávali a volali na pozdrav to své hlasité „Ahooooj!“ Obě jsme vždy zčervenaly jak rajče. Občas jsme také zamávaly, což o to. Pokud se nám ale nelíbily, dělaly jsme, že tam nejsme. Pevně jsme se, se smíchem přitiskly k chlupaté kostkované dece. Čekaly jsme, až se po proudu vzdálí. Pak nám nezbývalo než se jít umýt zase do řeky. Chlupy z látky se nám vždy totiž nalepily na celé tělo.
Každou hodinu tudy také projížděl i známý posázavský pacifik. Tam jsme zase mávaly trempům. Oni na oplátku na nás mávali ze stažených okýnek zelenými klobouky. Sem tam zakřičeli na pozdrav a my byly v sedmém nebi.
A právě v tomto čase jsem si začala psát svůj první a taky zároveň poslední deníček. Je plný básniček, hlavně zamilovaných. Také obsahuje například pravidla líbání i pravidla vojáka. Zkrátka, byl to bezstarostný život jedné vesnické holky a deník starý zhruba 38 let mě vrátil zpět v čase.
Jana Aulehlová
Mejšle, avšak u nás jen bandory
To byla panečku chůze. Nabalené bláto ze dvorku a našlapané slepičince mi cestou domů vždy odpadávaly. Babička to pokaždé nerada viděla.
Jana Aulehlová
Alzheimer – 13. díl - Další člen rodiny
Hrob se stal předmětem dědického řízení, jakož i starý budík, sluchátka do uší, seniorský mobil a nefunkční holicí strojek.
Jana Aulehlová
Značkování lidí i patníků
Některý pes čůrá úmyslně po lidech a jiný klidně po všem ve svém dosahu. Je mu jedno koho ocejchuje, hlavní je, že to udělal a hotovo.
Jana Aulehlová
Alzheimer – 12. díl - Další člen rodiny
Milenka se na staříka prakticky vykašlala, neboť z něj už nic nemá. Žádné peníze, nákupy, ani popíjení vínka, natož braní věcí z jeho bytu. To my ho máme stejně rádi i po tom všem co nám udělal, neboť jsme rodina.
Jana Aulehlová
Alzheimer – 11. díl - Další člen rodiny
Já jsem nebezpečný špion, který se bojí o svůj život. A z našeho staříka se stane na sklonku babího léta zámecký pán, kde mají potom přístup jen vyvolení.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Do Sněmovny by se v březnu dostalo pět stran. TOP 09 vypadává, posilují malé strany
Aktualizujeme Podle nejnovějšího volebního modelu Median by se v březnu do Sněmovny dostalo pět stran a hnutí. V...
Balík pomoci pro Ukrajinu či Izrael schválil Senát USA. Zbývá už jen Bidenův podpis
Americký Senát schválil balík s pomocí pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan v hodnotě 95 miliard...
Soud potrestá brutální útok na dívku, bodnutá do krku skončila v pytli v lese
Krajský soud v Plzni dnes vynese rozsudek nad devatenáctiletým Ukrajincem Viktorem Veselovským,...
Podezřelé nákupy zbraní se mají hlásit už od července, schvaluje vláda
Prodejci mají mít už od července povinnost hlásit podezřelé nákupy zbraní. Počítá s tím novela...
Dražby kanceláře, 429 m2 - Pustiměř
Pustiměř, okres Vyškov
2 154 000 Kč
- Počet článků 147
- Celková karma 16,80
- Průměrná čtenost 955x