Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Alzheimer – 6. díl - Další člen rodiny

Základem je zatloukat a zatloukat, i když má na sobě cizí bundu. Přeci ze sebe neudělá blbce, však ono to nějak dopadne. Na druhé straně chudák seniorka, která si neměla co obléci.

Ráno staříka vzbudím, pomůžu ho obléci, obout a společně s doprovodem můžou vyrazit na odběr krve. S sebou si nese i nezbytné věci jako je občanka, brýle, hřeben, mobil, telefonní čísla, klíče od starého bytu, náhradní baterie do rádia a další drobnosti. Bez nich totiž nedá ani ránu a dohadovat se nemá cenu. Vše má dané v tašce, kterou má přes rameno a pro jistotu ještě okolo krku.

Já zůstávám doma, neboť je úterý a to je můj pracovní den. Tentokrát ho tam poveze manžel autem, neboť domů už zdravotní sestru na odběry stařík nechce. Divíte se proč? Zkrátka z jednoho důvodu, kterým je placení za službu. Řekl, že ji nebude platit, že raději půjde k doktorovi. Přeci není tak hloupý, aby tam nedošel.  

Avšak my víme své, jak to je s tím jeho chozením. Ono se lehce řekne, že půjde, když nic neujde. A takové auto asi jezdí na vzduch a čekat až na něj přijde řada, tak to také zabere plno času. Na druhou stranu než se s ním hádat a vysvětlovat mu, že osobní návštěva v ordinaci bude všechny stát plno času a úsilí.  Také i více peněz než domácí odběr a nedej bože, že tam může chytit omikrona, nebo chřipajznu. Nyní je jich všude plno a už platí i omezení pro návštěvy do nemocnic.

A tak ho manžel nějak dostrkal do ordinace a po odběrech sedí společně v čekárně, neboť musí jít ještě za panem doktorem. V čekárně se prý pořád stařík ptal, co mu to vlastně sestřička píchla za očkování. Vždy dostal stejnou odpověď, že nic, že byl na kontrolním odběru krve.

Za chvilku jdou na řadu. Pan doktor zjistí co a jak je u nás nového, předepíše dvě igelitky léků a může se zpět. Manžel mu zapne v čekárně bundu, která se mu zdá poněkud malá.  Vynadá mu, ať se trochu snaží, že ho nemůže do té jeho bundy dostat. Nakonec se vše podařilo a už jsou oba doma.

O své přestávce si jdu něco sníst do kuchyně a zahlédnu, jak manžel rázným a „nasraným“ krokem letí do předsíně na věšák. Ihned se zvednu a jdu za ním, neboť je mi jasné, že se něco stalo.

„Prosím tě, nevíš, která je jeho bunda?“ Odpovím, že taková hnědá a nechápu, proč se mě na to ptá. Koukám na něj, co se bude dít. Manžel sáhne do jedné kapsy a z ní vytáhne dámskou rukavici a častuje to slovy, „no to je v prdeli“. Sáhne do druhé kapsy a vytáhne druhou rukavici a opět nechybí jadrný komentář. Já to sleduji z povzdálí a ptám se, co se stalo. Odpověď dostávám velmi krátkou. „Je to blbec“. Manžel bere do ruky bundu a řekne mi, že si stařík z věšáku v čekárně u doktora vzal cizí. Prý mu před chvilkou volal pan doktor, zda neodešli v jiné bundě.

Já už to nevydržím a začínám se smát na celé kolo, až mi slzy tečou. Za to manžel šlehá blesky z očí a vyráží zpět do ordinace s odcizenou bundou. Velmi se tam omlouvá staré seniorce, která je rozklepaná, že ji někdo ukradl bundu a nechal jí tam jinou, starou. Vedle ní sedí sestřička a řekne, že na staříka s odcizenou bundou došla vylučovací metodou a je ráda, že se vše vyřešilo.

Já se stále směji a pak tento příběh vyprávím svým zákazníkům. Holt takové věci se nestávají jen ve školce, ale i v seniorském věku, že si někdo omylem oblékne jinou bundu.

Život začíná tak, že je člověk dítětem, nosí plínky a pak se na staří plno z nás, do této fáze zase dostane. Je to jako když člověk nastoupí do vlaku a osud mu do cesty přinese plno nových tváří, zážitků a příběhů. Postupně lidé z vlaku vystupují, další nastupují a jednoho dne vystoupíme i my. U nás zatím ve vlaku jedeme a užíváme si různé radosti i strasti všedních dnů. Společně jsme se doma naučili nějak fungovat, i když někdy to je náročné, avšak prý bude hůř. Sociální pracovnice mi při přezkoumání zdravotního stavu staříka dala i otázku na tělo, zda už nás stařík bije, zda nám už jednu vrazil? Vykulila jsem na ní oči a řekla jsem jí, že to by mi ještě tak scházelo. Řekla, že s tím musím počítat, že to bude další fáze jeho zdravotního stavu. Vše musím prý brát tak, že se jedná o nemocného člověka a nezazlívat mu to. Tak pokud mě nepřetáhne holí natolik, že budu samá modřina, tak to snad nějak zvládnu.

Opět je nový den a stařík přichází s mobilem na snídani jako obyčejně. Dnes je poněkud rozladěn, neboť mu prý někdo volal, zda v lese neviděl ztraceného psa? Prý mu odpověděl, že ne a dotyčný mu řekl, aby mu ho šel pomoci hledat, když se ztratil u nás v okolí. Koukám na něj a vše si nechám ještě jednou vyprávět. Potom si sama pro sebe kladu otázky, jak by mu mohl někdo volat? Kde by vzali jeho číslo, když nikdo přeci neví, že u nás žije? Však ani nechodí ven, to je mi tedy záhadou. Nakonec nám to s manželem nedalo a půjčíme si jeho mobil a vidíme, že mu nikdo nevolal. Opět nám stařík vykládá celý mobilní rozhovor a byl natolik přesvědčivý, že mu opět jdeme kontrolovat mobil. Prý nic nemáme hledat, že ten hovor vymazal.

Nakonec se záhada vyřešila, neboť v mobilu našel manžel esemesku, ve které se psalo o ztrátě psa. Já jsem ráda, že staříka nenapadlo se odebrat z domu a vydat se do lesů. Tak od dnešního dne už vyndáváme klíče ze zámku, abychom pak mi nemuseli po lesích nahánět našeho emigranta a nedej bože ještě třeba v pyžamu.

A tak Jano, věz, že zase přijde jaro, slunce zahřeje zemi a dodá ji potřebnou sílu. Doufám, že i naší rodině.

 

Autor: Jana Aulehlová | neděle 15.1.2023 16:45 | karma článku: 21,85 | přečteno: 603x
  • Další články autora

Jana Aulehlová

Mejšle, avšak u nás jen bandory

To byla panečku chůze. Nabalené bláto ze dvorku a našlapané slepičince mi cestou domů vždy odpadávaly. Babička to pokaždé nerada viděla.

16.2.2024 v 17:58 | Karma: 17,62 | Přečteno: 344x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Alzheimer – 13. díl - Další člen rodiny

Hrob se stal předmětem dědického řízení, jakož i starý budík, sluchátka do uší, seniorský mobil a nefunkční holicí strojek.

6.2.2024 v 20:50 | Karma: 21,61 | Přečteno: 536x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Značkování lidí i patníků

Některý pes čůrá úmyslně po lidech a jiný klidně po všem ve svém dosahu. Je mu jedno koho ocejchuje, hlavní je, že to udělal a hotovo.

28.1.2024 v 18:23 | Karma: 11,16 | Přečteno: 272x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Alzheimer – 12. díl - Další člen rodiny

Milenka se na staříka prakticky vykašlala, neboť z něj už nic nemá. Žádné peníze, nákupy, ani popíjení vínka, natož braní věcí z jeho bytu. To my ho máme stejně rádi i po tom všem co nám udělal, neboť jsme rodina.

24.1.2024 v 11:15 | Karma: 19,49 | Přečteno: 611x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Alzheimer – 11. díl - Další člen rodiny

Já jsem nebezpečný špion, který se bojí o svůj život. A z našeho staříka se stane na sklonku babího léta zámecký pán, kde mají potom přístup jen vyvolení.

19.1.2024 v 14:20 | Karma: 21,11 | Přečteno: 555x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Alzheimer – 10. díl - Další člen rodiny

Plno měsíců jsem neměla na psaní na toto téma vůbec sílu. Za tu dobu se stal z našeho staříka zámecký pán, ze mne nebezpečný špion a letos je konec. A co se událo za tu dlouhou dobu? Mnoho a já se rychle vrátím do května.

15.1.2024 v 17:36 | Karma: 24,68 | Přečteno: 744x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Víte, že stromy vidí, cítí a slyší?

Přitom nemají oči, ani nos a přece mají tuto schopnost. Opět jsem žasla nad výkladem profesora a nevycházela jsem z údivu. Teď, abych chodila i slušně oblečená do přírody, když jsem viděna.

10.1.2024 v 16:05 | Karma: 10,41 | Přečteno: 183x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Víte, že stromy slyší zvuk a hudbu prostřednictvím kořenů?

Já osobně jsem to vůbec netušila a až studiem na univerzitě jsem zjistila, že stromy jsou velkou symfonií neustálého života.

9.1.2024 v 15:00 | Karma: 13,26 | Přečteno: 219x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Alzheimer – 9. díl - Další člen rodiny

Dnes syn dostává pod dveře svého pokoje dopisy, které jsou psány na papíře z bločku. Jsou od staříka, který mu píše pořád jednu větu v různém slovním složení, že inteligent si má informace ověřovat.

19.5.2023 v 12:59 | Karma: 20,56 | Přečteno: 577x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Alzheimer – 8. díl - Další člen rodiny

Po tři čtvrtě roce přišlo na rodinu psychické vypětí, stres, únava z celodenní péče i můj pláč během dne. Vše se začalo hroutit jak hradba z písku, až jednoho dne jsem se začala bát o svůj život.

18.5.2023 v 9:28 | Karma: 25,35 | Přečteno: 763x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Prosím pomoz mi, tvá žába

Jaro vnímám už pár let jako jeden velký masakr při migraci žab. Přitom jsou chráněné, užitečné, pro někoho krásné a žabí koncert za soumraku je balzámem na duši.

13.3.2023 v 16:13 | Karma: 15,35 | Přečteno: 280x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Alzheimer – 7. díl - Další člen rodiny

Večer jsem dostala tak vynadáno, že jsem mu vrátila jeho sírový zásyp a rázně jsem odešla. Ať si ho klidně sype na ten svůj pytlík, já už na to nemám nervy. Už víc jak třetí měsíc je mám někde odložený v kýblu.

31.1.2023 v 17:17 | Karma: 22,65 | Přečteno: 788x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Pozor na tyto venkovní krásky

Jarní krásky našich zahrad, zahrádek, okenních truhlíků nejsou tak nevinné jak vypadají. Některé z nich jsou velmi jedovaté, a pokud by je vaše dítě snědlo, nebo váš pes, tak jim mohou způsobit i velkou otravu.

24.1.2023 v 16:58 | Karma: 9,79 | Přečteno: 253x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Smažené jehnědy

Jehnědy jsou jedny z prvních léčivých rostlin, které se dají konzumovat v syrovém, nebo tepelně upraveném stavu. Já je smažím a letos jsem si je byla už opět natrhat. Příště vyzkouším i kaši.

18.1.2023 v 9:10 | Karma: 15,20 | Přečteno: 419x | Diskuse| Osobní

Jana Aulehlová

Alzheimer – 5. díl - Další člen rodiny

„Já snad někomu zaplatím, neboť toho už mám dost!“ „Pane Bože,“ pomyslím si, „ on ho chce snad nechat zabít? Chce si snad někoho najmout?“ Ihned se ho ptám, co tím myslel. Nakonec jsem zjistila, že by se nejednalo o žádnou vraždu.

9.11.2022 v 13:59 | Karma: 22,56 | Přečteno: 690x | Diskuse| Ostatní

Jana Aulehlová

Alzheimer – 4.díl - Další člen rodiny

„Převlíkat se nebudu, není potřeba. A mýt se už taky nikdy nebudu, stačí jednou za tři týdny! Trápíte mě chladem, netopíte!“ No výborně, pomyslím si, když slyším tolik nedostatků. Asi jsem tyran.

1.11.2022 v 16:19 | Karma: 24,42 | Přečteno: 780x | Diskuse| Ostatní

Jana Aulehlová

Alzheimer – 3.díl - Další člen rodiny

Vylézt mlynářské schody jak šuhaj, jásat u okna, smát se, tak to může jen akrobat v tomto věku. No, možná ještě skalní koza by to dala, avšak ne v tak pokročilém věku.

26.10.2022 v 16:50 | Karma: 22,16 | Přečteno: 777x | Diskuse| Ostatní

Jana Aulehlová

Alzheimer – 2.díl - Další člen rodiny

„ Sláva tomu, kdo vynalezl gumové rukavice!“ Dnes bude velké koupání s vnadnou pečovatelkou po tom včerejším masakru. „Tak pane profesore, pokud budete spolupracovat, tak příště budu v plavkách.“

23.10.2022 v 19:50 | Karma: 24,64 | Přečteno: 910x | Diskuse| Ostatní

Jana Aulehlová

Alzheimer – 1.díl - Další člen rodiny

Byl nepozván, přináší starosti, problémy, hodinový pláč, občas i beznadějný smích. Jindy štěstí z rozzářených stařečkových očí.

22.10.2022 v 15:30 | Karma: 27,03 | Přečteno: 1000x | Diskuse| Ostatní

Jana Aulehlová

Závan podzimu

Dnešní děti ani netuší, že takový býval dříve podzim. Krásný, nezkažený moderním světem, provoněný dýmem bramborové natě. Někdy to byla i dřina, ale naplno si člověk tak nějak užíval každý den.

18.10.2019 v 18:50 | Karma: 17,11 | Přečteno: 411x | Diskuse| Osobní
  • Počet článků 147
  • Celková karma 17,47
  • Průměrná čtenost 955x
Cesta ke šťastnému životu vede přes vědomé prožívání. Stačí se dívat okolo, užívat si příjemné aktivity a ty špatné chvilky je nutné filtrovat ven. Jsem už babičkou, studuji na universitě, věnuji se své práci, také bylinkařím, píši do časopisů...

Seznam rubrik

Oblíbené stránky