Je levnější a prověří, zda se dítě dokáže v budoucnu postarat o vysněné zvířátko. Před dovolenou dáte kvásek do kváskového hotelu, aby přežil. Na pomazlení sice není, ale zodpovědnost o něj je velká.
Kvásek je živý, nenakrmíte ho a je konec. Vy krmíte jeho a on na oplátku vás. O jednu starost mám nyní navíc, ale stojí za to. Ráno krmím kvásek, také kocourka, dva psy. Celkem uvažuji, že rodiče by nejdříve na zkušenou dětem měli pořídit kvásek a až potom nějaké to zvířátko. O kvásek se musíte starat každý den, dávat mu vodu a žitnou mouku. Plno kvásků v rodinách, kde se peče chléb, má i své jméno. Můj ne, říkám mu jen kvásek. I když na kurzu nám říkali, abychom si pro něj vymysleli nějaké jméno, že je to lepší.
Důležité je, že pokud pojedete na dovolenou, musíte ho svěřit odpovědné osobě, nebo dát do kváskového hotelu. Tam se o něj postarají, nakrmí ho. Zrovna jako pejska, nebo kočku. První kváskový hotel vznikl ve Švédsku před šesti lety. Hotel na kvásky dohlíží celý den a má vyškolený i personál. Však kvásek dokáže při správné péči přežít plno let. Dědí se z generace na generaci. Tak to by tak hrálo, aby nakonec umřel v nějakém drahém hotelu.
Můj je starý asi tři měsíce. Zatím je to pěkný mlaďoch. Musím ho držet pěkně na uzdě, jinak by vyrostl jako otesánek. Pak bych kvásek musela mít ve vaně a krmit jej lopatou. Každý den peču chléb a stále nám chutná. Na kváskový chléb by nebylo třeba ani máslo, klobása, šunka. Chutná sám o sobě a nejlepší je posolený, kůrčička krásně chrupe. Nemám žádnou moderní pekárnu, ale vystačím si s rukama. Těsto různě překládám, hladím, třískám jím o stůl, natahuji. Možná takové pečení chleba by bylo dobré i pro nějaké manažery, lidi co pracují hodně hlavou. Pořádně by se odreagovali, měli radost z výsledku a pak by si i pochutnali a udělali něco pro své zdraví.
Kvásek se dá využít plno způsoby. Základní pečení je chléb, který se může různě vylepšovat. Potom se dá upéct i veka, rohlíky, dalamánky, mazance, koláče, lívance, buchty, trdelníky, pizza a jiné pečivo. Nesmím zapomenout ani na oblíbené krkonošské kyselo. Však kdo by neznal kyselo z Krkonošských pohádek. Hodného Krakonoše a neustálé hudrování pana Trautenberka. Například, když mu Ančí donesla jídlo, ihned spustil: „Kyselo je moc kyselý, bramborák je moc bramborový…a vůbec co si myslíš, panskej žaludek je moc fajnový.“
Pokud nemáte někoho, kdo by vám kvásek daroval, nevadí. Založíte si svůj vlastní. Nejlepší je desetidenní, ale jsou i dvoudenní. Já považuji za nejdůležitější k založení vlastního kvásku kvalitní žitnou mouku a váhu. Suroviny musí mít totiž přesnou míru, aby byl výsledek zaručený a vůně dobře pečeného chleba provoněla celý dům.
Chléb z kvásku je o hodně lépe stravitelný, nenadýmá, čistí krev, posiluje svalový systém, vyživuje nervy a má plno dalších předností. Kdo pozná kouzlo kvásku, nedá na něj dopustit. Můj stojí na kuchyňské lince a mám ho stále na očích. Je to takové dítě, které vám nikdy nevyletí z hnízda. Ba naopak. Bude s láskou využívat váš domácí mama hotel až do dospělosti.
