Kočka v mrazáku
Všude leží bílá peřina, slzy mrznou na řasách, ojíněné vlasy lezou z pod čepice. Sníh křupe pod nohama a zem je zmrzlá na troud.
Když vás opustí vaše milované zvířátko, je to strašné. Každého přepadne velký smutek, lítost, prázdnota. Bohužel to je koloběh života. Většina majitelů, pokud má zahradu, pohřbí zvířátko právě na ní. Zapálí svíčku, zasadí květinu, ukápne slza, zavzpomínají na radostné chvíle a bolest přebolí.
Já se na svou bolest v srdci dívala dosti dlouho. Zhruba od prosince, kdy mi umřelo peruánské morče „Myšů“. Doufala jsem, že mrazy poleví. Chtěla jsem potom jít morče zakopat na zahradu u lesa. Moje čekání bylo marné a také nekonečné. Dny ubíhaly a já se smutkem v očích pohlížela na venkovní parapet na papírovou krabičku. Hlavou mi probíhaly myšlenky: „Přece ho nehodím do popelnice, nebo mám zavolat kafilérku? A co zvířecí krematorium v Brně?“ Všechny varianty jsem nakonec zavrhla. Budu čekat na jaro. Také se pozeptám zákazníků, jak by takovou situaci řešili.
Většina zákazníků mi doporučovala strčit morče do mrazáku. Prý oni takto řešili například, když jim umřela kočka, morče, andulka, křeček. Jedna paní prý měla v mrazáku kočku tři měsíce. Po celou dobu měla strach, aby jí na to nepřišel někdo z rodiny. Opravdu to zní jako z hororu. Ale co jiného dělat, když se toto stane? Vždyť někteří lidé mají všechna svá zvířátka pohřbeny ve stínu stromů na zahradě. Tak musí i toto. V některých případech má zvíře snad i lepší chování než člověk. Není škodolibé, zákeřné, závistivé, umí naslouchat, nehudruje, nenadává.
Jeden pán mi doporučil, abych rozdělala na zahradě oheň a zem takto rozmrazila. Neumím si vůbec představit, jak takovou situaci řeší majitelé obřích plemen. Ani nevím, jak zvládají vše majitelé, kteří nemají zahradu. Pouze se mohu domnívat, že když občas v lese uvidím hrobeček, tak tam asi leží zvířecí mazlíček. Možná pejsek, neboť právě do tohoto lesa chodil na procházky. Rád zde aportoval klacíky a byl v těchto místech šťastný.
Se zvířátky přichází radost od prvního okamžiku, co si ho přinesete domů. Péče o něj je úplně každý den. Ale taková starost nekončí posledním vydechnutím, ale až posledním navršením zeminy na jeho kožíšek a také tekoucí slzou po vaší tváři.
Jana Aulehlová
Mejšle, avšak u nás jen bandory
To byla panečku chůze. Nabalené bláto ze dvorku a našlapané slepičince mi cestou domů vždy odpadávaly. Babička to pokaždé nerada viděla.
Jana Aulehlová
Alzheimer – 13. díl - Další člen rodiny
Hrob se stal předmětem dědického řízení, jakož i starý budík, sluchátka do uší, seniorský mobil a nefunkční holicí strojek.
Jana Aulehlová
Značkování lidí i patníků
Některý pes čůrá úmyslně po lidech a jiný klidně po všem ve svém dosahu. Je mu jedno koho ocejchuje, hlavní je, že to udělal a hotovo.
Jana Aulehlová
Alzheimer – 12. díl - Další člen rodiny
Milenka se na staříka prakticky vykašlala, neboť z něj už nic nemá. Žádné peníze, nákupy, ani popíjení vínka, natož braní věcí z jeho bytu. To my ho máme stejně rádi i po tom všem co nám udělal, neboť jsme rodina.
Jana Aulehlová
Alzheimer – 11. díl - Další člen rodiny
Já jsem nebezpečný špion, který se bojí o svůj život. A z našeho staříka se stane na sklonku babího léta zámecký pán, kde mají potom přístup jen vyvolení.
Jana Aulehlová
Alzheimer – 10. díl - Další člen rodiny
Plno měsíců jsem neměla na psaní na toto téma vůbec sílu. Za tu dobu se stal z našeho staříka zámecký pán, ze mne nebezpečný špion a letos je konec. A co se událo za tu dlouhou dobu? Mnoho a já se rychle vrátím do května.
Jana Aulehlová
Víte, že stromy vidí, cítí a slyší?
Přitom nemají oči, ani nos a přece mají tuto schopnost. Opět jsem žasla nad výkladem profesora a nevycházela jsem z údivu. Teď, abych chodila i slušně oblečená do přírody, když jsem viděna.
Jana Aulehlová
Víte, že stromy slyší zvuk a hudbu prostřednictvím kořenů?
Já osobně jsem to vůbec netušila a až studiem na univerzitě jsem zjistila, že stromy jsou velkou symfonií neustálého života.
Jana Aulehlová
Alzheimer – 9. díl - Další člen rodiny
Dnes syn dostává pod dveře svého pokoje dopisy, které jsou psány na papíře z bločku. Jsou od staříka, který mu píše pořád jednu větu v různém slovním složení, že inteligent si má informace ověřovat.
Jana Aulehlová
Alzheimer – 8. díl - Další člen rodiny
Po tři čtvrtě roce přišlo na rodinu psychické vypětí, stres, únava z celodenní péče i můj pláč během dne. Vše se začalo hroutit jak hradba z písku, až jednoho dne jsem se začala bát o svůj život.
Jana Aulehlová
Prosím pomoz mi, tvá žába
Jaro vnímám už pár let jako jeden velký masakr při migraci žab. Přitom jsou chráněné, užitečné, pro někoho krásné a žabí koncert za soumraku je balzámem na duši.
Jana Aulehlová
Alzheimer – 7. díl - Další člen rodiny
Večer jsem dostala tak vynadáno, že jsem mu vrátila jeho sírový zásyp a rázně jsem odešla. Ať si ho klidně sype na ten svůj pytlík, já už na to nemám nervy. Už víc jak třetí měsíc je mám někde odložený v kýblu.
Jana Aulehlová
Pozor na tyto venkovní krásky
Jarní krásky našich zahrad, zahrádek, okenních truhlíků nejsou tak nevinné jak vypadají. Některé z nich jsou velmi jedovaté, a pokud by je vaše dítě snědlo, nebo váš pes, tak jim mohou způsobit i velkou otravu.
Jana Aulehlová
Smažené jehnědy
Jehnědy jsou jedny z prvních léčivých rostlin, které se dají konzumovat v syrovém, nebo tepelně upraveném stavu. Já je smažím a letos jsem si je byla už opět natrhat. Příště vyzkouším i kaši.
Jana Aulehlová
Alzheimer – 6. díl - Další člen rodiny
Základem je zatloukat a zatloukat, i když má na sobě cizí bundu. Přeci ze sebe neudělá blbce, však ono to nějak dopadne. Na druhé straně chudák seniorka, která si neměla co obléci.
Jana Aulehlová
Alzheimer – 5. díl - Další člen rodiny
„Já snad někomu zaplatím, neboť toho už mám dost!“ „Pane Bože,“ pomyslím si, „ on ho chce snad nechat zabít? Chce si snad někoho najmout?“ Ihned se ho ptám, co tím myslel. Nakonec jsem zjistila, že by se nejednalo o žádnou vraždu.
Jana Aulehlová
Alzheimer – 4.díl - Další člen rodiny
„Převlíkat se nebudu, není potřeba. A mýt se už taky nikdy nebudu, stačí jednou za tři týdny! Trápíte mě chladem, netopíte!“ No výborně, pomyslím si, když slyším tolik nedostatků. Asi jsem tyran.
Jana Aulehlová
Alzheimer – 3.díl - Další člen rodiny
Vylézt mlynářské schody jak šuhaj, jásat u okna, smát se, tak to může jen akrobat v tomto věku. No, možná ještě skalní koza by to dala, avšak ne v tak pokročilém věku.
Jana Aulehlová
Alzheimer – 2.díl - Další člen rodiny
„ Sláva tomu, kdo vynalezl gumové rukavice!“ Dnes bude velké koupání s vnadnou pečovatelkou po tom včerejším masakru. „Tak pane profesore, pokud budete spolupracovat, tak příště budu v plavkách.“
Jana Aulehlová
Alzheimer – 1.díl - Další člen rodiny
Byl nepozván, přináší starosti, problémy, hodinový pláč, občas i beznadějný smích. Jindy štěstí z rozzářených stařečkových očí.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 147
- Celková karma 18,20
- Průměrná čtenost 955x